2. kapitola - Lov

21. listopadu 2011 v 19:37 | Elis
Nezajímavá kapitola a velice nudná.. Ale užijte si ji... A komentujte! Chci vidět reakce, pak se nedivte, že píšu tak krátký kapitoly! Elis



,,Alice... Už to jsou pětitisícé šaty co jsem si právě vyzkoušela..." povzdechla jsem si. Ignorujíc mou větu vyndala další šaty a hodila je po mně.
,,Zkoušej a mlč. No ták, honem." usmála se zářivě. Já bych jí do toho úsměvu nejradši strčila toaleťák. S povzdechem jsem si oblékla ty šaty. Nádherné světle zelené šaty.
,,Super. Tyhle si vemeš... A k tomu tyhle boty!" hodila mi boty a prohlížela si mě.
,,Tak? Jak vypadám?" usmála jsem se.
,,Úžasně, když jsem tě obíkla já!" řekla uraženě. Protočila jsem oči a pohlédla do zrcadla. Wow. Já... Jsem hezká. Nechci být nějak namyšlená, ale vážně jsem hezká. Ty červené oči... Zajímavé... Mé hnědé, dlouhé vlasy byly zářivé, jako kdybych si je umývala tisíci šampóny.
,,Díky Alice." usmála jsem se a objala ji. Během oblékání jsme se docela poznali. Alice je milá, přátelská a hodně hyperaktivní, což je v některých chvílích velice... Nevhodné. Vyšly jsme z pokoje do obýváku, kde seděla Esme.
,,Ahoj.. Já jsem Meggie. Tady Alice měla nutkavou potřebu mě obléci, takže jsem se nestihla představit, takže se omlouvám." usmála jsem se. Úsměv mi oplatila.
,,Vítej doma Meggie. Kdybys chtěla s čímkoli poradit nebo pomoct, přijdi za mnou." usmála se znovu. Kývla jsem a odešla. Vyšla jsem ven. Všichni se na mě podívali. Jak já nenávidím velkou pozornost směrovanou na mě!
,,Mám hlad." usmála jsem se. ,,Velký... Až se mi z toho dělá špatně." zašklebila jsem se.
,,Dobře. Já a Jasper půjdeme s tebou lovit." kývl Carlisle a zvedl se. Jasper se usmál.
,,S těma podpatkama se mi moc nechce běhat..." zamručela jsem a podpatky jsem hodila po Alice. ,,Hlídej!" zasmála jsem se a vystřelila do lesa. Po pár sekundách se vedle mě objevili Carlisle a Jasper. Každý z jedné strany. Hlína se mi zabořovala do prstů a ta vůně lesa... Nádhera. I přesto, že jsme běželi rychle všechno okolo jsem viděla stejně zaostřeně, jako kdybych stála. Odrazila jsem se od kmenu stromu a přistála na korunu toho durhého. Vylezla jsem jeho špičku a skákala ze stromu na strom. Nadechla jsem se. Ucítila jsem spoustu pachů - upíry, zjevně Carlisle a Jasper, ptáky, mědvědy, jeleny a laně, srny a srnce... Ale nic velkého. Nadechla jsem se znovu a pořádně jsem se soustředila na to co cítím. A bylo tam něco.. Nepatrný závan... Ussurijský tygr. Vím to, protože je to největší šelma na světě. A to co cítím je obrovské a je to cítit podobně jako kočka. Rozeběhla jsem se výhodojižním směrem. Co nejrychleji, co nejvíce jsem dokázala. Za pět minut jsem byla na místě. Bylo to zhruba dvacet kilometrů od domu Cullenů.
Seskočila jsem dolů ze stromu, abych obhlédla situaci dole. Vím, že Jasper a Carlisle jsou asi dva kilometry za mnou. Plížila jsem se lesem. Uslyšela jsem tvrdý dopad čtyř ohromných tlap.
,,Sbohem tygře!" zasmála jsem se a vyrazila proti tygrovi. Chtěl mě kousnout, ale vyhla jsem se a zakousla se mu do krku. Za chvíli nebylo co vysávat. Upravila jsem si šaty a urovnala vlasy.
,,Ach jo... Kdy ten žár v krku skončí?" zeptala jsem se. Věděla jsem, že tady jsou.
,,Až se nasytíš." řekl prostě Carlisle. Pohlédl na tygra. ,,I když tohle... Je docela dost."
,,Já prostě musím být vyjímečná!" zasmála jsem se. ,,Je tady ještě něco podobně velkého?"
,,Ne, jen medvěd grizzly." zasmál se Carlisle. ,,Ale ten je můj." dodal ještě.
,,Vážně?" zamračila jsem se. Nemám ráda když si někdo přivlastňuje věci na které nemá žádný nárok.
,,Ano, protože si ho chytnu dříve." naklonil hlavu a vyrazil. Doběhla jsem ho asi za pět sekund.
,,Vážně. A to je klus." zašklebila jsem se a vyrazila vpřed.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | Web | 22. listopadu 2011 v 19:24 | Reagovat

Další kapitoly k oboum povídkám přidám nejpozději o víkendu.

2 Amestea Amestea | Web | 25. listopadu 2011 v 16:21 | Reagovat

Bíííp! Bravo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama